Viučování zkončilo v půl dvanácté. Zbývalo dojít si na objed, přibjehnout domů, rozumě zbalit několyk nejnutnějších věcí a mohly jsme virazit do přírody. Pražské ulice byli přeplněny spjechajícími lidmi a automobili. Ve vlaku se hned všechny děti uvelebily na sedadlech a pustily se do vipravování. Cesta rychle ubíhala. Před námy byli dva krásné dny školního výletu. Sportovní soutěže a spěv u táboráku se všem líbily. Celí vílet září v našich mislých ještě dnes jako nejcennější drahokami.