Zanedlouho vyjely na kolejiště lokomotivy i celé soupravi. Vlak číslo devěttisíc čtyřistajedna směrem na Prahu-vysočany, Lysou Nad Labem, Nymburk, kolín a korydorem dál jsem ale nikde neviděl. Chtěje si stěžovat, přistoupil jsem ve vnitřním pavilonu k okénkům informace českých drah. Zavřeno, to se dalo čekat. Zmateně jsem pobíhal a ptal se kolemjdoucích. Až jakýsi výhybkář mě zpražil a důrazně mi řekl, že ten vlak nejede odsud, ale z hlavního nádraží. Vydal jsem se tedy z Masarikova nádraží na hlavní nádraží a doufal jsem že svůj vlak stihnu.