Šero se sneslo na kraj. Nad obzorem vybledl poslední proužek růžového červánku a už jen světlejší plocha oblohy naznačovala, že tam před chvílí zapadlo slunce. Hajný Straka zestupoval stezkou pod Zlatým vrchem. Znal ji dokonale a i v přítmí se vihnul všemu, co by spůsobilo hluk. Hned za hájenkou nabyl pušku. Dnes vzal z sebou i lovecký tesák a do brašny sylnou svítilnu, kus špeku a krajíc chleba. Na obloze blykala první hvězda a z blízka se ozvala sova. Kos prodlužoval přestávky mezy poslední večerní písní, byl stále tišší a unaveně trilkoval. Když hajný docházel k louce, začali koncertovat cvrčci. Vysokými, pychlavými tóny zaplnili celý prostor a přehlučely i zvonění vody v potůčku.