Byla jednou jedna chytrá a roztomylá dívenka. Bidlela s rodiči na konci vesnice v malém stavení nedaleko mlína. Kdekdo měl dívenku rád, ale mamynka a babyčka ji měli nejraději. Babyčka žila v chaloupce za lesem. Nebyla tu ale sama. Deně k ní chodily srnky. Brzi po víchodu sluníčka k babyčce přilétaly raní ptáčci, v poledne se u chaloupky objevili zajíci, někdy přicupitaly i jeleni. Na dobou noc všem zvířátkům pak zahoukaly sovy. Jednou v létě měla babyčka narozeniny. Mamynka s dcerkou proto pekli koláčky a připravovaly malinovou šťávu. Dívenka dostala od maminky úkol, aby to vše odnesla babyčce. Popadla tedy košík s koláči a běžela k lesu. Po cestě si hrála s motýli, koupala si nožičky v rybníce a natrhala kytičku poměnek. V lese si zpívala a skotačila až zabloudila. Cestu k babyččině chaloupce jí ukázal vlk.