Sluné nedělní odpoledne se rozhodly manželé Procházkovi ztrávit se svými dětmy co nejpříjeměji vycháskou ke vzdálenému rybníku. Vzali s sebou vše nezbitné a vyrazili na tůru. Procházeli stinnými lesi a hájky, mýtinami a loukami, prodíraly se křovím, obdivovali venkovská stavení v údolích, která byla tichá, jakobi bez života. Posledních dvě stě metrů své trasy zbýhali malý turisté i jejich rodiče strmým svahem k silnici, od níž vedla k jejich dnešnímu cíly, tamnějšímu rybníku, ůzká stezka, po jedné straně lemovaná ztepilými topoli.