S veselou se vracel Karas domú, ale když už stál přede dveřmi ůtulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vúbec povím, že jsme se dali ke komediantům? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal údiv, úlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zústanou spolu. Podle E. Basse