Babička z dětmi odešla. Ona nemněla srdce, aby koho nenáviděla ale paní správcová nebyla jí pěkná v očích, a sice proto, že se nesla výše než narostla. První čas když babička k dceři přišla a ještě v domácnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla, přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkami na vyzytu. Paní Prošková byla právě kdesi na stráni. Babička podle svého običeje pobídla hosty, aby se posadili, a když přinesla chléb a sůl, podala s celou svou upřímností, aby si vzácné paní ukrojily. Ty ale s pohrdlivým vihrnutím nosíčků děkovaly, že nebudou jíst, pak se úsmněšně na sebe podívaly, jako by chtěli říct: Ty sprosťačko, co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla, viděla hned, že babička chybila proti panským običejům, a řekla matce, když paní paní odešli, aby takovím dámám chléb nepředkládala, ty že jsou na jiné věci zviklé.