Babička z dětmi odešla. Ona neměla srdce aby koho nenáviděla, ale paní správcová nebyla ji pěkná v očích a sice proto, že se nesla výše než narostla. První čas když babička k dceři přišla a ještě v domácnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla, přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkami na vyzytu. Paní Prošková byla právě kdesi na stráni. Babička podle svého obyčeje pobídla hosty, aby se posadili, a když přinesla chléb a sůl podala s celou svou upřímností aby si vzácné paní ukrojily. Ty ale s pohrdlivým vihrnutím nosíčků děkovaly, že nebudou jíst pak se úsmněšně na sebe podívali, jako by chtěli říct: Ty sprosťačko co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla viděla hned, že babička chybila proti panským obyčejům, a řekla matce když paní paní odešli, aby takovím dámám chléb nepředkládala ty že jsou na jiné věci zvyklé.