Každodení raní vstávání nám ztěžuje život po celí školní rok. To dnešní bylo ale přece specyfické. S hlavami nabytými vědomostmy se blížíme k námi vyvolené škole, gymnáziu Havlíčkův Brod ve štáflově ulici, s vědomým, že právě dnešní skouška z českého Jazyka či Matematiky předznamená naši budoucnost. Věžní hodiny odbyly osmou do třídy vstoupil učitel který vypadal, že je zběhlí úplně ve všem zjednal si pořádek a začal diktovat. V dyktátu se objevili tak strašlivé věci že jsme se mohli jen ztěží vivarovat nemilích pravopysných pochybení. Každá druhá věta se odehrávala ve spišské nové vsi nebo Moravském Krasu. Také syntaktické rozbory a slovní úlohy z matematiky nám připadaly scestné… Po skončení skoušky jsme sklesle snědli svačiny které nám připravily naše starostlivé maminky, a vydali jsme se zpět na své Základní školy v toužebném očekávání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí. Konec dobrý všechno dobré. Přijali všechny, kteří si to zasloužily.