Jste vzhůru? Vstávat! Jde se na borůvky! Za půl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borúvkářú byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschůdné stráně, kde zůstaly ostrůvky neočesaných borůvkových keříkú. Bylo ůmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neůspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání únavné. Někdo z chlapců však zatoužil po míse vdolků s borúvkovými povidly. To bylo dúležité. Závody borúvkářů začaly. Trhali borúvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíkú ve stínu. Aby se zabránilo sporúm o počet nasbíraných hrnečků, zústala u kbelíkú Julinka. Byla úzkostlivě pozorná a neůplatná. Plnila úkol rozhodčího celkem úspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězú, musel neůnavně trhat, nesměl od keříkú borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaútočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové