Babička z dětmi odešla. Ona neměla srdce aby koho nenáviděla, ale paní správcová nebyla jí pěkná v očích, a sice proto, že se nesla výše než narostla. První čas když babička k dceři přišla, a ještě v domácnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkamy na vizitu. Paní Prošková byla právě kdesy na stráni. Babička podle svého obyčeje pobídla hosty, aby se posadili, a když přinesla chléb a sůl podala s celou svou upřímností, aby si vzácné paní ukrojily. Ty ale s pohrdlivým vyhrnutím nosíčků děkovaly, že nebudou jíst pak se úsmněšně na sebe podívali, jako by chtěly říct: Ty sprosťačko co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla, viděla hned, že babička chybyla proti panským običejům, a řekla matce když paní paní odešli, aby takovým dámám chléb nepředkládala, ty že jsou na jiné věci zviklé.