Toho dne kdy Dášeňka slavila desítidenní výročí svého života, potkala jí první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému ůžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvykla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psý řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo, jak když nůž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte