Tolkienova mišlenka stvořit vlastní mytologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studijí si pro zábavu vymýšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspirovat především zaniklými jazyky jako například Anglosasštinou a Gótštinou. Podařilo se mu vytvořit minimálně čtrnáct suveréních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov a toužil po vytvoření dějin, v nichž by se ony jazyky mohli vyvýjet. Skládal poezii a psal příběhy. Tak se začal odvíjet osud Středozemě. Tolkien zabidlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například Elfové, skřeti a Hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bitostí. Mají špičaté uši, vlasy spletené do copánků a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik že jí studují a dokáží ji plynně hovořit. Skřeti byli umněle stvořeni krutým týráním zajatých elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní, oddaní chodí schrbení, vydávají odporné skřeky strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bitosti uchýlily do podzemí. Hobiti dorůstají víšky jednoho metru, mají kudrnaté vlasy, a velké chlupaté nohy pečují o své zahrádky veselí se, milují pohodlí, dobré jídlo a pití, kouří dýmky jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně stělesněním toho co Tolkien za svého života nejvíc miloval, protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“