S veselou se vracel Karas domú, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil úzkost. Co asi řekne múj Vašíček? Jak mu vúbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík ůsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, ůlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdúvodně. Vašíkovi ůplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse