Babička z dětmi odešla. Ona neměla srdce aby koho nenáviděla, ale paní správcová nebyla jí pěkná v očích a sice proto, že se nesla výše, než narostla. První čas, když babička k dceři přišla, a ještě v domácnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkamy na vyzitu. Paní Prošková byla právě kdesi na stráni. Babička podle svého običeje pobýdla hosty, aby se posadily, a když přinesla chléb a sůl, podala s celou svou upřímností, aby si vzácné paní ukrojili. Ty ale s pohrdlivým vyhrnutím nosíčků děkovali, že nebudou jíst pak se úsměšně na sebe podívaly, jako by chtěli říct: Ty sprosťačko, co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla, viděla hned, že babička chybila proti panským obyčejům, a řekla matce když paní paní odešly, aby takovím dámám chléb nepředkládala ty že jsou na jiné věci zviklé.