Na Nový Rok, v ten vijimečný den si dáváme přetsevzetí, abychom se zbavily zlozvyků či nekalích ůmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílý slibů okamžik, kdy mě poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění múj životní styl, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se odával na Základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny české literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování nebudu tropyt povik o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učitely. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mětou nejcenější hodnotou.