Na nový Rok, v ten vyjimečný den, si dáváme přetsevzetí, abychom se zbavili zlozvyků či nekalých úmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní stil, překročím-li práh vytouženého gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se oddával na Základní škole nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemížď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování nebudu tropit povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učiteli. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcennější hodnotou.