Toho dne, kdy Dášeňka slavila desítideí výročí svého života, potkala první velká událost: když se ráno probudila, ledala k svému žasu, že vdí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abch tak řekl, velký krok do světa.  Byla tím tak překvapena, že vykvkla, a toto památné kvknutí bylo počátkem ps řeči, která se jmenuje štěkání.  Dnes už Dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrzu, ale tehdy to jen tak vjeklo, jak když nž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte