Na poslední sobotu v září jsme si smluvili dlouhou tru.  Autobus nás vyvezl do Dolní Malé py.  myslně jsme podnikli tru v tuto dobu, neboť už nebývá v podhří ani na hřebenech mnoho turist.  Na jedné louce jsme viděli ocny.  Byly ržovofialové jako blza naší Jany.  V záři teplých slunečních paprsk vynikalo zbarvení listnatých strom.  Sbalili jsme svetry do batoh a stoupali jsme do Horní Malé py, dále pak bočím přes Soví sedlo na Sněžku.  Chlapci kráčeli nenavně v čele, dívky zstávaly vzadu.  Z vrcholu byl chvatný rozhled, protože bylo plně jasno.  Pozorovali jsme stříbrnou stužku řeky py, jak se vine dolím.  Sestoupili jsme přes Ržovou horu.  Tam Petr fotografoval všechny, kdo se zčastnili naší try.