Každý dobrý člověk mluje svou zem. Na kraji lesa byl pramnek pitné vody. Sovy zahubí mnoho mší. Žádné msto už nebylo volné. Mč mnul branku. Kdo dost nemslí, mluví někdy nesmsly. To všechno je velký oml. Kolona vozů jela hlemždím tempem. Kámen by se nad ním smloval. Mdliny si dobře spláchni. Pes si hrál s kamnkem. Každý se může někdy zmlit. Nezapomnejte se učit. Zbabělec umrá stokrát. Karel mnil, že další jednání nemá smsl. Někdy se musíme smřit s osudem. Mezi potomky Přemsla Oráče se uvádějí také knížata Nezamsl a Křesomsl. Jana má semšovou sukni. Z komna stoupal dým. Děvčata byla samý žert a smch.