Bl jednou jeden sedlák a ten velce marnivou ženu.  Pořád se jen parádila.  A protože se v ní muž zhlžel, dopřával .  Dával všechny peníze, co utržil za obil, ale žena všechno roházela a přišla za mužem, aby sehnal další peníze.  Jenomže kde je plašit?  A tak sedlák oprodal kus pole, prodal louku i les a nekončil dřív, doku nebyl na mizně.  Kdy to žena vděla, odstěhovala se pátky ke svm rodičům.  Co te?  Bude nejlp zoufalstv utopt v kořalce.  A sedí sedlák v hospodě a šenkýř mu nalvá. Vtom přijde na půlltr pva do hospody jeho nejblií soused: „Hej, kmotře, co je s vám? „Nechtějte, abch povdal.  Zbl m všeho všudy jeden kousek pole.  A ten nevtrhne.  Nemám dočista nic, co bych na něj zasel.“  „A práv o tom chci s vám hovořit.  Dám vám půl věrtele hrachu a hrách hned ztra zasejete.  Půjčím vám k tomu i svého koně.“  Ubožák sousedov ze sre děkoval.  Ráno zapřáhl koně a sedlák vjel na pole.  Bl krásný jarní den, sluníčko svtilo, skřivánek píval a sedlákov se najednou ulevlo.