Bl jednou jeden sedlák a ten velce marnivou ženu. Pořád se jen parádila. A protože se v ní muž zhlžel, dopřával . Dával všechny peníze, co utržil za obil, ale žena všechno roházela a přišla za mužem, aby sehnal další peníze. Jenomže kde je plašit? A tak sedlák oprodal kus pole, prodal louku i les a nekončil dřív, doku nebyl na mizně. Kdy to žena vděla, odstěhovala se pátky ke svm rodičům. Co te? Bude nejlp zoufalstv utopt v kořalce. A sedí sedlák v hospodě a šenkýř mu nalvá. Vtom přijde na půlltr pva do hospody jeho nejblií soused: „Hej, kmotře, co je s vám? „Nechtějte, abch povdal. Zbl m všeho všudy jeden kousek pole. A ten nevtrhne. Nemám dočista nic, co bych na něj zasel.“ „A práv o tom chci s vám hovořit. Dám vám půl věrtele hrachu a hrách hned ztra zasejete. Půjčím vám k tomu i svého koně.“ Ubožák sousedov ze sre děkoval. Ráno zapřáhl koně a sedlák vjel na pole. Bl krásný jarní den, sluníčko svtilo, skřivánek píval a sedlákov se najednou ulevlo.