Starý los zastavl stádo v kraji, kde bl řídké les, ab už z dálky vděl, kdyb hrozlo nebezpečí. Osky poskytoval bohatou pastvu. Los mohl lámat větve a zub ostrouhávat oskovou kůru. Uplnul týden. Pak přišla na zvřata pohroma. Z noci se vhouplo mrazvé jitro a los kldně žvkal kůru, když se začal ozvat vkřiky množstv ldí, kteří se blžil v širokém půlkruhu. Starý los si uvědoml, kde b se dalo prolomt obklčení, ale náhle blskl vstřel a on klesl k zem. Los stádo se vděšeně rozprchlo. Jeden statný los vrazl mez strom, přeskakoval pařez a nezastavl se, ani když vběhl do pol a mjel vs. Ps ve vsch se rozštěkal a vrazl za ním, ale nestačil mu. Los uháněl mezi pol, až se před ním vnořil les. Od té dob uplnulo několk let. Samotář zůstával v lesch, do pol se nevdával. Setkával se s ldmi, nevhýbal se jim a ldé si ho nevšímal, choval se kldně. Nakonec si na ně zvkl.