Na anovické školní zahradě stál pozoruhodné včelny, které učitel erunka zhotovl dětm podle muejních eemplářů z času, kdy naše země oplvala mlékem a strdím. Školní byl vyrobeny ze sukovtých kmenů, děti je ovšem nevdlabával ručně, to obstaral pan Klokoč na blké pile. Zato je vyparádil jako pohanské bůžky. Včel, zřejmě pšné na své vzácné příbtky, pak sháněl jako pomnuté a školní byl nejvnosnější v celch anovicích. Zahrada dávala nebvalou rodu a pro si někdy zapomněl jablka nebo hrušky na svačinu, měl ve škole vždycky ovoce. Tuhle zvláštnost anovické školy si mamnky nemohl vynachvált.