Vašek s Brokem mířil k úké pšině, která vedla dolím kolem potoka. Náhle se chlapec zarazl. U tňky spatřil velkého ptáka, na první pohle čápa, jenže tenhle bl cel černý, jako pomazaný sazem. Vašek si sedl tam, kde práv stál, a Broka si přitáhl k sobě. Cítil, jak se pes vpjal a te zavrčel. Pohladil ho, klonil se k němu a pošeptal mu, ab tichl. Černý čáp sekl zobanem do vody, okamžitě ho vmrštil a blo vdět, že něco polkl. Pak klonil hlavu a váhav vkročil proti proudu. Zřej k další tňce. Vašek počkal, až se dálil, a pak opatrně, ab ptáka nevrušil, kradl se s Brokem strání a k potoku sešl o kus dál. Černého čápa Vašek ještě nikdy nevděl. Tiše o tom hovořil k Brokov a nakázal mu, ab mu v hájence připol zeptat se na čápa dědy. Ale Brok jiné starosti. Čichem se přesvěil, že v díře pod kamenem se ukrývá mš, a rozhodl se, že ji vhrabe. Předním tlapkam odhazoval zem tak, že vstřikovala v hroudách daleko za něj.