Toho dne, kdy dášeňka slavila desítidení výročí svého života, potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému ůžasu, že vydí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvykla, a toto památné kvyknutí bylo počátkem psí řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrůzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo jak když nůž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte