Každodení ranní vstávání nám ztěžuje život po celí školní rok. To dnešní bilo ale přece specyfycké. S hlavami nabitými vědomostmy se blížíme k námi vivolené škole, Gymnáziu havlíčkův Brod ve štáflově Ulici, s vědomím, že právě dnešní skouška z českého jazyka či Matematiky předznamená naši budoucnost. Věžní hodiny odbili osmou do třídy vstoupil učitel který vypadal, že je zběhlý úplně ve všem, zjednal si a začal začal dyktovat. V diktátu se oběvili tak strašlivé věci, že jsme se mohly jen stěží vyvarovat nemylých pravopisných pochybení. Každá druhá věta se odehrávala ve Spišské Nové vsi nebo Moravském krasu. Také syntaktycké rozbory a slovní úlohy z matematyky nám připadaly zcestné… Po zkončení zkoušky jsme sklesle snědli svačiny které nám připravili naše starostlivé maminky a vydali jsme se zpět na své Základní školy v toužebném očekávání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí. Konec dobrý všechno dobré. Přijaly všechny, kteří si to zasloužili.