Šero se sneslo na kraj. Nad obsorem vibledl poslední proužek růžového červánku a už jen světlejší plocha oblohy naznačovala, že tam před chvýlí zapadlo slunce. Hajný Straka sestupoval ztezkou pod Zlatým vrchem. Znal ji dokonale a i v přítmý se vihnul všemu, co by způsobilo hluk. Hned za hájenkou nabyl pušku. Dnes vzal s sebou i lovecký tesák a do brašny sylnou svítilnu, kus špeku a krajíc chleba. Na obloze blikala první hvězda a z blíska se ozvala sova. Kos prodlužoval přestávky mezi poslední večerní písní, byl stále tišší a unaveně trilkoval. Když hajný docházel k louce, začali koncertovat cvrčci. Vysokými, pichlavými tóny zaplnili celý prostor a přehlučeli i zvonění vody v potůčku.