Jste vzhůru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za půl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borúvkářů byl Vojta. Neůnavně vyhledával neschůdné stráně, kde zústaly ostrůvky neočesaných borúvkových keříkú. Bylo ůmorné vedro a začátek borúvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání únavné. Někdo z chlapců však zatoužil po míse vdolkú s borúvkovými povidly. To bylo důležité. Závody borúvkářů začaly. Trhali borůvky do malých hrnků a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporúm o počet nasbíraných hrnečkú, zůstala u kbelíků Julinka. Byla ůzkostlivě pozorná a neůplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem ůspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězú, musel neúnavně trhat, nesměl od keříků borůvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaútočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové