S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne múj Vašíček? Jak mu vúbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík ůsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, úlek, nedúvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi ůplně stačilo, že práce je a že zústanou spolu. Podle E. Basse