Šedá budova byla tichá, jen na rampě krmil vrabec odrostlá mláďata. Čepýřila se a otvírala široké zobáčky. Dívka jim hodila kousek svačiny ale vrabci se polekaly a rozlétly se. Nikdy nestála tak blízko trati a vjedomí, že se může klidně procházet u kolejí jí lahodilo. Mezi kolejemi vyrazili žluté kvítky které byli umazány od kolomazi. Stáli na nich kapky rosy, třpytily se, a dívka si je zatoužila utrhnout. Stonek byl tuhý nepovolil ani pod nechtem. Vtom dívka uslišela vlak, uskočila v poslední chvíli, ale vlak jel po druhé koleji. Rozpustile se zasmála, a vyběhla na rampu.