Po slunci a měsíci třetí nejasnější oběkt na obloze, a po Měsíci nejblišší soused byl pozorován snad již v době kamenné, ale za skutečné poznání vděčíme až Kosmickému výzkumu. Planeta je obklopena hustou atmosférou, dokonale ukrývající povrch před našimi zraky, a jen díky radarovím vlnám se podařilo odhalit jinak nevyzpytatelnou tvář Venušinu. Většina povrchu je skalnatá pokryta čedičovými horninamy. Kosmycké sondy zjistili, že zdejší osvětlení je srovnatelné s pošmourným dnem u nás, avšak zabarvené do červena. Planetě chybí voda, která se odtud vypařila, zatímco vodík unikl do vesmíru a Kyslík se vázal v horninách. Povrch Venuše je mladý, a dosud vulkanicky aktivní, o čemž světčí více než sto tisíc malých štítových sopek jejichž proudy lávy vytvořili až kylometrové kaňony. Na mapu planety lásky se mohou dostat jen ženská jména, mezi nimiž nescházejí dokonce i jména víznamných češek. Letos bude venuše po celé jaro nejvýraznější ozdobou večerní oblohy a po celý podzim bude vidět jitřenka, a pokud ji nebudeme považovat za UFO, nemůžeme se v ní zmýlit.