Po Slunci a Měsíci třetí nejasnější objekt na obloze a po měsíci nejbliší soused byl pozorován snad již v době kamenné, ale za skutečné poznání vděčíme až Kosmickému výzkumu. Planeta je obklopena hustou atmosférou dokonale ukrývající povrch před našimi zraky, a jen díky radarovím vlnám se podařilo odhalit jinak nevyzpitatelnou tvář Venušinu. Většina povrchu je skalnatá, pokryta čedičovými horninami. Kosmycké sondy zjistili, že zdejší osvjetlení je srovnatelné s pošmourným dnem u nás, avšak zabarvené do červena. Planetě chybí voda která se odtud vipařila, zatímco Vodík unikl do Vesmíru a kyslík se vázal v horninách. Povrch venuše je mladý, a dosud vulkanicky aktivní, o čemž svěčí více než sto tisíc malých štítových sopek jejichž proudy lávi vytvořily až kylometrové kaňony. Na mapu planety lásky se mohou dostat jen ženská jména mezi nimiž nescházejí dokonce i jména víznamných češek. Letos bude Venuše po celé jaro nejvýraznější ozdobou večerní oblohy, a po celý podzim bude vidět jitřenka, a pokud ji nebudeme považovat za UFO nemůžeme se v ní zmílit.