Na nový rok, v ten vijimečný den si dáváme přecevzetí, abychom se zbavili zlozviků či nekalích úmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílý slibú okamžik, kdy mě poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní múj životní styl, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se odával na Základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemýžď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropyt povik o přestávkách a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učiteli. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za objeť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mětou nejcenější hodnotou.