My tři kluci jsme do toho kraje za hrad Křivoklát ohromě rádi jezdily. Tenkrát jsem nevěděl proč ale dnes to vím. Můj tatínek to pochopil už tenkrát, že jednou můžu vydět bulváry Paříže a mrakodrapy New Yorku, ale už nikdy nebudu moci týdny bydlet v chalupě, kde voní v peci chleba a v máselnici se tluče máslo. Žily v tom kraji krásní lidé. Tulák Bambas od jara do zimy nepracoval, chytal rybi u Čertovi skáli. Jeho život mě okouzloval, a ještě v pozdějších letech, kdy si jiní přály být spisovateli nebo letci přál jsem si být bambasem. Spal v polorozbořené chatce, a přikrýval se opelychanou kúží z jelena. Uměl fantastycky chytat rybi. Maminka mě s Bambasem nerada viděla, bála se že mě skazí. Bohužel se mu to nepovedlo.