Babička z dětmi odešla. Ona nemněla srdce aby koho nenáviděla ale paní správcová nebyla ji pěkná v očích a sice proto, že se nesla výše než narostla. První čas, když babička k dceři přišla, a ještě v domáctnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla, přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkamy na vyzitu. Paní Prošková byla právě kdesy na stráni. Babička podle svého obyčeje pobídla hosty, aby se posadily, a když přinesla chléb a sůl, podala s celou svou upřímností aby si vzácné paní ukrojili. Ty ale s pohrdlivým vihrnutím nosíčků děkovali, že nebudou jíst, pak se úsmněšně na sebe podívaly, jako by chtěli říct: Ty sprosťačko, co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla, viděla hned, že babička chybyla proti panským obyčejům, a řekla matce když paní paní odešly, aby takovím dámám chléb nepředkládala, ty že jsou na jiné věci zviklé.