Na Nový rok, v ten vyjimečný den si dáváme přecevzetí, abichom se zbavili zlozviků či nekalých ůmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílí slibú okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě kapitána jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní můj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se oddával na základní škole, nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemížď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropyt povik o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učiteli. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcennější hodnotou.