Na Nový rok, v ten vyjimečný den, si dáváme předsevzetí, abychom se zbavili zlozviků či nekalích ůmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění múj životní styl, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování nebudu tropyt povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamnějšími učiteli. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.