Tolkienova myšlenka stvořit vlastní mitologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studijí si pro zábavu vymíšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspyrovat především zaniklými jazyky jako například anglosasštinou a gótštinou. Podařilo se mu vytvořit minimálně čtrnáct suverénních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov, a toužil po vytvoření dějin v nichž by se ony jazyky mohly vivýjet. Skládal poeziji, a psal příběhy. Tak se začal odvíjet osud středozemě. Tolkien zabydlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například elfové, skřeti a hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bitostí. Mají špičaté uši, vlasy spletené do copánků, a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk, a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik, že ji studují a dokáží jí plynně hovořit. Skřeti byli umněle stvořeni krutým týráním zajatých Elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní oddaní, chodí shrbení vydávají odporné skřeky strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bitosti uchýlily do podzemí. Hobiti dorůstají výšky jednoho metru, mají kudrnaté vlasy, a velké chlupaté nohy pečují o své zahrádky veselí se, milují pohodlí, dobré jídlo a pití kouří dýmky, jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně ztělesněním toho, co Tolkien za svého života nejvíc miloval protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“