Kapři se už před lety doslechly, že o Štědrém večeru někdy promluvý i němá tvář. Misleli si pak mezy sebou, že ta nejněmější ze všech tváří jsou oni. Krávi si zabučí kozy si zamečí, ovce si zabečí miška si zapyští. Ale co kapři? Kapři mlčí. Když jsou krávy a kozy němé tváře cojsou potom kapři? A hned potom se kapři prohlíželi ve vodní hladině a litovaly jeden druhého. Tlamyčky mají růžové a vypadá to že hned promluví ceknou špitnou. Ale ono nic. Tak se od té dobi těší na vánoce. Řeknu aspoň dobrou chuť myslí si kapr. Špitnu, že k vánočnímu stolu je prostřeno. Pak mohu odejít z tohoto světa, řekl jsem své. Zústalo po mě aspoň slovo. Nejdůležitější je, když zústane aspoň slovo.