Na jedné s malostranských ulic leželi schodou okolností nerudovy Povídky Malostranské. Usedl jsem na nejblišší lavičku a prohlédl jsem si nejbáječnější náles svého života. Byl to nález, jímž jsem byl naprosto okouzlen. Jakkoli to bilo podivné, odjakživa jsem k tomuto velzkánovi české lzteratury, k výtečnému janu Nerudovi, pociťoval silnou náklonost. Bidlím s rodiči a sestrou janou na Malé straně. A teď mám v rukou to nejcennější - Nerudovi povídky malostranské! Mám konečně knihu spisovatele, jehož život byl neodmislitelně spjat s mým rodištěm.