Šedá budova byla tichá, jen na rampě krmil vrabec odrostlá mláďata. Čepířila se, a otvírala široké zobáčky. Dívka jim hodila kousek svačiny, ale vrabci se polekali a rozlétly se. Nikdy nestála tak blízko trati a vědomí, že se může klidně procházet u kolejí jí lahodilo. Mezi kolejemi vyrazili žluté kvítky, které byli umazány od kolomazy. Stály na nich kapky rosi, třpytili se a dívka si je zatoužila utrhnout. Stonek byl tuhý nepovolil ani pod nehtem. Vtom dívka uslišela vlak uskočila v poslední chvíli, ale vlak jel po druhé koleji. Rozpustile se zasmála, a vyběhla na rampu.