Na nový rok, v ten vijimečný den si dáváme přetsevzetí, abychom se zbavili zlozviků či nekalích úmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána jaroše v brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění múj životní styl, překročím-ly práh vytouženého gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se odával na základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učitely. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mětou nejcennější hodnotou.