Šero se sneslo na kraj. Nad obzorem vibledl poslední proužek rúžového červánku a už jen svjetlejší plocha oblohy naznačovala, že tam před chvýlí zapadlo slunce. Hajný Straka seztupoval ztezkou pod Zlatým vrchem. Znal ji dokonale a i v přítmí se vyhnul všemu, co by způsobilo hluk. Hned za hájenkou nabil pušku. Dnes vzal z sebou i lovecký tesák a do brašny silnou svítilnu, kus špeku a krajíc chleba. Na obloze blykala první hvězda a z blíska se ozvala sova. Kos prodlužoval přestávky mezi poslední večerní písní, byl stále tižší a unaveně trilkoval. Když hajný docházel k louce, začali koncertovat cvrčci. Vysokými, pychlavými tóny zaplnili celý prostor a přehlučeli i zvonění vody v potůčku.