S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal údiv, úlek, nedúvěru. Strachoval se však bezdúvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zústanou spolu. Podle E. Basse