Na nový rok, v ten vyjimečný den, si dáváme předsevzetí, abichom se zbavili zlozvyků či nekalých ůmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílý slibú okamžik kdy mě poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění můj životní styl, překročím-li práh vytouženého gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se odával na základní škole nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí, a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v Brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování nebudu tropyt povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učitely. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcennější hodnotou.