Na Pražském masarykově nádraží bilo ještě mrtvo. Jen bezdomovci leželi na lavičkách, ale vypadaly, jako bi byly také mrtví. Na pražce padali těžké kapky ranního deště, koleje zrezavěly, zhromážděné vagóny čekaly na dení šichtu. Sem tam se objevili lydské postavy, z nichž se vyklubaly první cestující. Výpravčí, který vyšel na perón, rozdával pokiny svím zaměstnancům. Začalo svítat a nádraží už začalo chytat svůj pravidelný dení rytmus.