S veselou se vracel Karas domú, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne múj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík ůsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, úlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdúvodně. Vašíkovi ůplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse