Na nový Rok, v ten vyjimečný den, si dáváme přetsevzetí, abychom se zbavily zlozvyků či nekalých ůmyslů. Pro mě bude zřejmě tou chvílí slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní múj životní styl, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se odával na základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemížď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropyt povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamnějšími učitely. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.