Na Nový rok, v ten výjimečný den si dáváme předsevzetí, abichom se zbavily zlozvyků či nekalých ůmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílí slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění můj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se oddával na Základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamnějšími učitely. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcennější hodnotou.