Na Nový rok, v ten vijimečný den, si dáváme předsevzetí, abichom se zbavily zlozvyků či nekalých úmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění múj životní stil, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se odával na Základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemýžď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropyt povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učitely. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcennější hodnotou.