Na nový Rok, v ten vijimečný den, si dáváme předsevzetí, abichom se zbavili zlozvyků či nekalích úmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílý slibú okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemýžď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropit povik o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učiteli. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mětou nejcennější hodnotou.