Na nový rok, v ten vyjimečný den, si dáváme přecevzetí, abychom se zbavili zlozviků či nekalých ůmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílí slibú okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána Jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní styl, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se odával na Základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učitely. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.