Pro tyhle honičky jsme nezměnily Karlovu karosérii. Stačilo aby se oběvil na silnici, a už se ho někdo snažil setřást. Na ostatní vozi působil jako schromlá vrána na smečku hladových koček. Dráždil skvělé rodinné kočáry, aby ho předhonili. Dokonce i blahobytní vousáči byli uchváceni neodbytnou závodní ctižádostí když spatřily před sebou poskakovat klapající káru. Kdo také mohl tušit, že v tomto směšném tvoru byje veliké srdce závodního motoru! Lenz tvrdil, že prý Karel působí významě na výchovu řidičů. Učí lydi úctě před tvůrčím úsilím, jež je obvykle skromě skryto v nenápadném rouše. To říkal Lenz který rovněž tvrdil, že je posledním z vymřelých romantiků a také prohlašoval že by Karla nikdy neprodal. Milovaly jsme Karlovy schopnosti, milovali jsme společnou činnost na vylepšení jeho výkonu, milovali jsme tento prudce tepající, ale zatím bezstarostný život.