Zanedlouho vyjeli na kolejiště lokomotivi i celé soupravi. Vlak číslo devěttisícčtyřistajedna směrem na Prahu-vysočany, lysou Nad Labem, nymburk, Kolín a koridorem dál jsem, ale nikde neviděl. Chtěje si stěžovat, přistoupil jsem ve vnitřním pavilonu k okénkům informace Českých drah. Zavřeno, to se dalo čekat. Zmateně jsem pobíhal a ptal se kolem jdoucích. Až jakýsi výhibkář mě spražil a dúrazně mi řekl, že ten vlak nejede odsu ale z hlavního nádraží. Vidal jsem se tedy z Masarykova nádraží na hlavní nádraží a doufal jsem, že svúj vlak stihnu.