S veselou se vracel Karas domú, ale když už stál přede dveřmi ůtulného bytu, pocítil úzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, úlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zústanou spolu. Podle E. Basse