Na Nový rok, v ten vijimečný den si dáváme předsevzetí, abichom se zbavili zlozvyků či nekalých ůmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílí slibů okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní styl, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimž jsem se odával na základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny české lyteratury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvýkat při vyučování nebudu tropyt povik o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učiteli. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za objeť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcenější hodnotou.